Konec září se nesl ve znamení sváteční nálady. Svatý Václav by měl jistě pochopení s tím, že jsme svou pozornost soustředili na událost, která je s naší komunitou spjata přeci jen více. Jednalo se totiž o mezinárodní den neslyšících. To však neznamená, že patřil jen jim. Zapojil se snad každý, kdo toho času právě neplnil učňovské praxe. Úvod patřil seznámení s kulturou a životem neslyšících. V duchu fair play se pak děti rozdělily do skupin, ve kterých obcházely celou řadu stanovišť. Každé z nich bylo trochu jiné a simulovalo situace, které neslyšící běžně zažívají. Při tom děti potrénovaly tělo i mysl. Na výsledném pořadí skupin tolik nezáleželo, nikdo totiž neodcházel s prázdnou. Více než materiální odměna bylo získání zkušenosti a uvědomění si faktu, že se od obyčejných lidí de facto neliší, jen možná trochu více pracují rukama.